pátek 2. listopadu 2012

Klubová scéna

Pokud zatoužíte po nočním životě ve Vancouveru a milujete tu divnou hudbu, která zní jako zaseknuté cédéčko, tak vězte, že i v Kanadě se najde pár bláznů, kteří sdílí stejné nadšení. Ano, řeč je o technu.
Při hledání klubů nám hodně pomohl facebook. Ve skupinách Subversive, Soundproof, Bas Synth aj. najdete spoustu tipů, kam vyrazit nejen o víkendech.

Ve Vancouveru jsem strávili něco málo přes půl roku a za tu dobu jsme navštívili (pouze?) 4 taneční párty. O dvou z nich si můžete přečíst v reportážích, které jsme uveřejnili na rave.cz

http://www.rave.cz/clanek/16426/jak-se-pari-na-techno-v-kanade/

http://www.rave.cz/clanek/16513/byli-jsme-ve-vancouveru-na-juanu-atkinsovi/

http://www.rave.cz/fotky/16512/fotky-z-juana-atkinse-ve-vancouveru-od-ivky/

Na oblíbený americký svátek jsme neodolali a navštívili halloweenskou párty s příznačným názvem Prom of the dead. Lístky byly vyprodané několik dní předem a přesto, když jsme přišli na místo činu, nebylo přeplněno. Organizátoři získali další kladné body za vodu pro všechny zadarmo.
Techna jsme se sice na této párty nedočkali, nicméně musím přiznat, že mi to vůbec nevadilo. Hip hop, funk, kytarové vystoupení, classic garage, disco a house music. To vše se příjemně linulo po celý večer z repráků a když jsme po páté ranní hodině odcházeli domů, stále byl parket plný. Pro to, aby akce mohla pokračovat do brzkých ranních hodin, byly lístky k dispozici pouze v předprodeji a na místě se tvrdý alkohol prodával pouze do druhé hodiny ranní :)

                                          Česká výprava na Ples mrtvých


http://shahdjs.com/event/prom-of-the-dead/

pondělí 21. května 2012

Veřejná doprava ve Vancouveru

Systém veřejné dopravy ve Vancouveru zahrnuje autobusové a trolejbusové linky, obdobu metra zvanou Skytrain a nesmím zapomenout ani na Seabus, který pendluje přes kanál z/do North Vancouveru. Doprava je rozdělena na tři zóny, jak dokumentuje mapka:



Na prvním místě bych zde rád vyvrátil fámu, že hromadnou dopravou a především Skytrainem se dá cestovat bez jízdenky. Pokud to někdy byla pravda, nyní už neplatí. Provozovatel Translink totiž zjistil, že mu kvůli černým pasažérům utíkají peníze, proto je troj- či vícečlenná policejní hlídka kontrolující jízdenky ve vozech dnes již spíše samozřejmostí než ojedinělým úkazem.

Z tohoto i dalších níže uvedených důvodů doporučuji využít vždy prvních čtrnácti dnů v měsíci a zakoupit si měsíční jízdenku, známou na Moravě jako "šalinkartu", v Čechách pak "lítačku". My jsme si pořídili dvouzónovou jízdenku za $110, na kterou můžeme jezdit každý den od půl sedmé večer do šesti ráno po celé síti včetně třetí zóny. O víkendech a svátcích může na jednu měsíční cestovat ještě jedna osoba (ale musí se slušně chovat, jak podotkla jedna řidička autobusu). A to se vyplatí! Pozor však na to, že jízdenka platí vždy jen do konce daného měsíce! Na druhou stranu je zde legální jízdenku si půjčovat, ale ne v rámci jedné jízdy :-).

Běžná přestupní jízdenka na jednu zónu vyjde na $2.50 a s trochou štěstí se vám může podařit cestovat na ni tam i zpět, než jí vyprší platnost. Při vstupu do vestibulu Skytrainu naleznete automaty s dotykovou obrazovkou, kde si nacvakáte příslušný počet jízdenek, platit se dá jak mincemi tak bankovkami a dokonce i platební kartou. S jízdenkou pak jdete na nástupiště, kdykoliv v průběhu cesty vás může oslovit kontrola. 

V autobusech nebo trolejbusech se jízdenka kupuje u řidiče: oznámíte, o jakou máte zájem a vhodíte připravené mince do trychtýře před ním :-). Pozor, bankovky nebo karta jsou vám v takovém případě na nic. Řidič vám vytiskne jízdenku, kterou si odeberete ze štěrbiny zvané validátor - do toho zastrčíte při vstupu svou dříve zakoupenou jízdenku, aby se ověřilo, že stále platí (mají na zadní straně magnetický proužek). Řidiči v autobusech bývají většinou hodně v pohodě - často nad vaší neplatnou jízdenkou mávnou rukou a pošlou vás sednout nebo akceptují i nižší částku vhozených peněz, pokud u sebe víc nemáte a stejně vám vytisknou jízdenku, kterou chcete. Často také s vtipem hlásí do reproduktoru, že je nutné "Accept 5 more new friends, please!" v případě, že venku stojí štrúdl nastupujících a lidé uvnitř busu se nechtějí zmáčknout. Obecně lze v busech zažít hodně legrace, mě např. baví, když lidé vystupují zadními dveřmi, děkují nahlas řidičovi a ten jim přes celý bus odpovídá. Dveře se přitom otevírají automaticky po stlačení madla nebo příslušné plochy.

Četnost jízdy autobusů závisí na jejich čísle. Jednociferné jezdí nejčastěji, dvojciferné méně často a trojciferné si dávají hodně na čas (až hodinu). Časy příjezdů a odjezdů se vesměs neshodují s jízdním řádem, což na druhou stranu vytváří u řidičů potřebný pocit pohody. Na většině zastávek není napsaný její název ani spoje, které ji obsluhují, natož jízdní řád. O to ochotněji vám pak poradí řidič :). Stanici Skytrainu poznáte podle velkého modrého T v bílém obdélníku. V současné době se neužitečné a nenápadné štítky zastávek nahrazují také téčkem a slíben je i název zastávky a jízdní řád.

Před cestou po Vancouveru doporučuji nastudovat si primární a případně záložní spojení buď pomocí Google Maps http://maps.google.com nebo přímo na stránkách dopravce http://translink.ca - v obou případech stačí napsat přibližnou adresu počátku a konce cesty a web vám pomůže ji upřesnit a nalezne příslušné spoje a časy včetně pěší chůze. 

Závěrem bych dodal, že díky ochotě personálu i ostatních cestujících se v místní veřejné dopravě neztratíte a pokud náhodou ano, rychle se zase najdete. Jaký to rozdíl oproti unuděným xichtům, které pamatujeme z rodné hroudy...

Welcome to Canada

Poprvé jste se nadechli kanadského vzduchu, strávili první noc ve vysněné zemi, vítejte ve druhém levelu :) Co dělat v prvních dnech po příletu?


Zvyknout si na místní ceny - platí přísný zákaz přepočítávání na české koruny! Stejně ho pravděpodobně porušíte, ale v rámci zachování duševní pohody byste na přepočítávání měli rychle zapomenout. Dolar je sice dvacet korun, ale tady můžete často koupit za dolar něco, co jinde stojí třeba pět dolarů - jak jídlo tak spotřební zboží. Dalším zádrhelem může být zdejší pravidlo, že daň z prodeje se připočítává až při placení. Znamená to, že téměř všechny uvedené ceny jsou ve skutečnosti ještě vyšší - nepátrejte po tom, proč to tak je, prostě si na to zvykněte. Např. boty za $59.99 vás při placení vyjdou na cca. $68. Potraviny (především pečivo, sýry a masné výrobky) jsou opravdu výrazně dražší než v Česku, nicméně např. ovoce a zelenina vyjdou téměř nastejno. Už jste si asi zjistili, že hodinová mzda začíná zhruba na 10 dolarech čistého za hodinu, takže jste si asi i přes zákaz přepočítávání spočítali, že si můžete měsíčně vydělat výrazně víc než doma a utrácením pouze ve vybraných obchodech ušetříte. Pro příznivce coly a hovězího mám dobrou zprávu - stojí stejně jako u nás.

Social Insurance Number - věc potřebná k tomu, aby vás legálně zaměstnali. Vyřídíte u státní agentury Service Canada. Pobočky a informace najdete na jejich stránkách:
http://www.servicecanada.gc.ca/eng/home.shtml - ty se později hodí i k hledání práce v sekci Job Bank. Pokud ještě nemáte vlastní bydlení, udejte agentuře adresu hotelu jako místo, kam vám do 3 týdnů zašlou SIN card. Jsou na to zvyklé obě strany - i když v hotelu přespíte třeba jen 2 noci jako my. Do hotelu jsme pak volali, zda už dopisy došly a později jsme si je tam v pořádku vyzvedli.

Kanadské telefonní číslo - opět kvůli hledání práce a bytu doporučujeme zařídit co nejdříve. Připravte se i na to, že vám v Kanadě nemusí fungovat většina evropských telefonů, takže budete nuceni si nějaký pořídit spolu se sim kartou. Z mobilních operátorů přímo ve Vancouveru máte na výběr např. Mobilicity, Fido, Telus, Bell, Wind. Jejich nabídky jsou dost podobné, nechte si poradit a vyberte si ten, co vám nejvíc sedne. Operátor vám v obchodě ochotně vyzkouší tamní simku ve vašem přístroji, pokud si nebudete chtít kupovat nový.

Z vlastní zkušenosti doporučujeme například Wind, u kterého získáte za 25 dolarů předplacenou SIM kartu s voláním a sms neomezeně (volání pouze ve Vancouveru a okolí) a k tomu 100 mb dat pro surfování. Pokoušel jsem se pak odeslat sms do Česka, ale nějak se mi to nepovedlo, proto jsem pak raději volil sms z webu. Výhodou předplacené karty je, že nemusíte uzavírat smlouvu. Přesto jsme si pořídili druhé číslo u operátora Fido (čti "fajdou"), protože měli v nabídce krásné telefony - pokud ale po roce budeme chtít odjet, musíme dvouletou smlouvu zrušit a doplatit zbytek ceny telefonu - dáme vědět, jestli nás moc nenatáhli :).

Kanadský bankovní účet - bude třeba pro získání zdejší platební karty, ukládaní šeků s výplatou a prosté pohodlí a bezpečí nemít všechny peníze v hotovosti. My jsme si vybrali kanadskou banku TD - Canada Trust, jejíž zelené pobočky jsou ve Vancouveru skoro stejně časté jako McDonalds, Starbucks nebo Subway :) Přirovnal bych ji asi k české spořce. Zařídili jsme si společný účet pro dva, získali okamžitě dvě platební karty. Za vedení účtu se platí měsíčně 10 dolarů, pokud naspoříte $2500, máte vedení zdarma. V ceně je také 25 transakcí platební kartou (výběry i platby v obchodech).  V Kanadě je běžným zvykem platit kartou kdekoliv, pokud to někde nejde, mají to výslovně uvedeno na ceduli. Upozorňujeme, že proplácení šeků v bance na váš účet nějakou dobu trvá - peníze budete mít k dispozici za týden až čtrnáct dní od uplatnění šeku. Výplata bývá jednou za čtrnáct dní a běžně dostanete právě "pay cheque".


Jak najít bydlení - tohle byl pro nás asi nejtvrdší oříšek. Nebýt ochoty našich českých známých ve Vancouveru, utratili bychom za bydlení na hotelu asi pěkný balík. Dočasně nás nechali bydlet v jednom basement suite (většinou maličký byt v přízemí či suterénu, který je součástí většího rodinného domu). Nechtěli jsme se však na nikoho spoléhat a naší podmínkou bylo co nejdříve bydlet samostatně, proto jsme trávili první dny prolézáním místních serverů (především víceúčelový a populární Craiglist - pro Vancouver je adresa http://vancouver.craigslist.ca). Nabídkami bydlení se to tam jen hemží, ale ty dobré bývají pryč už v řádu hodin. Naprostou většinu inzerátů zadávají cizinci, kteří mají z pronajímání bydlení asi slušný vedlejší příjem. Chce to pevné nervy, trpělivost a dobré boty - bez legrace jsem nové boty zničil jen kvůli chození po prohlídkách. K problematice bydlení se vrátíme ještě později.


Jak najít práci - Začít můžete už v Canada Service, kde máte k dispozici zdarma internet s portálem Job Bank, kde jsou nabídky práce. Připravte si váš životopis v kanadském formátu - je stručnější a samozřejmě v angličtině, ten si vytiskněte a noste s sebou. Nikdy nevíte, kdy uvidíte ceduli "Now hiring" v provozovně, kde třeba budete chtít zkusit pracovat. Nezalekněte se podmínek, na které v tu chvíli "nemáte" - např. referencí. V Kanadě je sice zvykem, že na ně hodně dají a vyžadují je, nicméně dokážou pochopit, že jste právě přijeli odkudsi z Evropy a jste plní odhodlání pracovat. Někde se začít musí :-)

pátek 11. května 2012

Co zařídit před odletem?

Pokud už máte v kapse vízum, můžete se vrhnout na druhé kolo příprav do Země javorového listu.

Je potřeba zařídit si cestovní pojištění na celou dobu vašeho pobytu. Na imigračním po vás můžou požadovat příslušný doklad a pokud jej nebudete mít nebo jen třeba na 3 měsíce, může se stát, že vám dají work permit na ony 3 měsíce (Nevím sice o konkrétním případu, že by se to stalo, nicméně pokud jste posílali žádost o vízum, zavázali jste se tím také, že si pojištění obstaráte, je to jedna z podmínek programu).
Pár dní před odletem si zajděte na svou zdravotní pojišťovnu odhlásit zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Sociální pojištění není třeba odhlašovat.

Letenky - je jen na vás, kterou leteckou společnost si vyberete. Většina lidí jde stejně po nejnižší ceně a ta záleží na období, ve kterém poletíte a na tom, s jakým předstihem si letenku koupíte. Je dobré vše průběžně sledovat. Osobně doporučujeme koupit si pouze jednosměrnou letenku. Nikdy nevíte, kdy se budete vracet a přebookování stojí další zbytečné peníze. Navíc zpáteční letenka jde koupit maximálně na třičtvrtě roku dopředu, takže pokud zůstáváte celý rok, přebookování se nevyhnete. A jestli hodláte po roce stráveném v Kanadě cestovat do USA, rozhodně se nevyplatí kvůli zpáteční letence vracet zpět do Kanady (a stejně by vás tam už nepustili, protože vízum po vycestování do USA pozbude platnosti).


Vyplatí se doma zanechat generální plnou moc v případě jakékoliv administrativní činnosti, kterou z Kanady sami nebude moct vyřídit. Například budete potřebovat aktuální výpis z Rejstříku trestů pro nového zaměstnavatele, který nesmí být starší víc než 1 měsíc, někdo za vás může přebírat poštu atd.

Pokud odlétáte na 12 měsíců do zahraničí, nemusíte platit v místě trvalého bydliště poplatky za komunální odpad. Záleží na daném obecním/městském úřadě, zda poplatek promine či ne. K žádosti o prominutí je dobré doložit čestné prohlášení a kopii víza v pase. Dalším řešením je doručit na příslušný obecní či městský úřad žádost o odhlášení trvalého bydliště společně s vaším občanským průkazem - poplatky za odpad se tím pádem promíjí automaticky, nevýhodou je, že vás po příletu do ČR čeká kolečko na úřadech při zpětném přihlašování trvalého bydliště.

Z dalších drobností se vyplatí zrušit si paušál na mobilní telefon (např. u Vodafone se dá zařídit tzv. nulový tarif, kdy s platným roamingem jste v Kanadě stále na příjmu, můžete případně smskovat a volat za ne právě přátelské ceny, ale neplatíte ani korunu za paušál). Informujte své známé, že vám nemají volat, protože byste se nedoplatili a také by vám asi nebylo příjemné, kdyby vás někdo v Kanadě vzbudil ve 3 ráno s něčím "hrozně důležitým".

Pokud nemáte dopředu domluvené bydlení, rezervujte si pár dní před odletem nějaký hotel. My jsme vybrali tento: http://www.patriciahotel.ca/ - kousek od letiště, malý, levný, čistý (= bez štěnic. To jsme prý měli štěstí, protože hodně hotelů se tímto pochlubit nemůže).
Nicméně nevýhodou tohoto hotelu je, že sídlí na nechvalně známé Hastings Street - sice až za pomyslnou hranicí oddělující "špinavou" a "čistou" část ulice, ale pokud se vydáte špatným směrem, na chodníku každým krokem míjíte bezdomovce, feťáky, různě znetvořené lidi, kteří si z odpadků přímo na chodníku ve vchodech starých domů udělali vlastní domov. Sem tam vám chtějí něco prodat. Kouření různých drog a kšeftování na každém rohu ulice není výjimkou. Toto opravdu není ten Vancouver, do kterého jste přiletěli bydlet. Věřte, že když nasednete na nejbližší autobus, o pár zastávek dál se dostanete do přívětivějšího zbytku města.

čtvrtek 10. května 2012

Jak se dostat do Kanady?

Tento blog jsme se rozhodli psát pro ty, kteří se chtějí do Kanady podívat a nebo si jen o této nádherné zemi chtějí něco přečíst.

Náš první článek se bude týkat základních informací, co všechno si zařídit, abyste vůbec dostali turistické a následně na imigračním oddělení pracovní vízum (work permit) do Kanady. Myslíme si, že je naprosto zbytečné platit desetitisíce cestovním agenturám, které vám za dané peníze naslibují spoustu služeb, ale ve skutečnosti jde jen o naleštěné hovno zabalené v dárkovém balení. Pokud jste aspoň trochu schopnější, vízum do Kanady si zvládnete obstarat sami bez zbytečných výdajů (ušetřené peníze se vám budou určitě hodit v prvních týdnech pobytu v Kanadě).


Mezi Českou republikou a Kanadou existuje dohoda, která dovoluje občanům ČR do 35 let (včetně) vycestovat až na 1 rok do této země s možností zde legálně pracovat. Tento program se jmenuje Working Holiday a všechny potřebné informace v češtině jsou k dispozici na stránkách kanadské ambasády v ČR.


Doplňující informace k jednotlivým bodům podání žádosti (viz. link výše)

První soubor dokumentů

1. Pár údajů k vyplnění. Návod snad není třeba.
2. Zde snad není co dodávat. Snad jen, že i když do Kanady nepotřebujete biometrický pas, my jsme si ho zařídili pro případ, že bychom chtěli vycestovat do USA.
3. Pošlete originál dokladu (pro všechny případy si doma nechte kopii)
4. Tady nemusíte vymýšlet sáhodlouhé odstavce. Stačí pár řádků.
5. Originál zůstatku vašeho účtu, ne starší než 3 měsíce.
6. Tuto část jsme vynechali - naší cesty se netýká
7. Tuto část jsme vynechali - naší cesty se netýká
8. Úplně postačí váš životopis, jímž jste se dosud prezentovali v ČR při hledání práce. Nemusíte si tam vymýšlet kdo ví co, kanadské resumé totiž vyžaduje trochu jiný formát i obsah a budete ho potřebovat až při hledání práce v Kanadě.

Druhý soubor dokumentů

10. K formuláři o rodině snad taky netřeba něco dodávat. Snad jen, že pokud cestujete s přítelem/přítelkyní, napište se navzájem do formuláře a označte jako "common-law".
11. 2 kusy vašeho ksichtu na fotopapíře v pasovém formátu
12. Výpis z Rejstříku trestů vám udělají na každé poště, kde je Czech point na počkání a zaplatíte 100,-
13. Prostě svěříte svůj pas České poště a Kanadské ambasádě v ČR
14. Druhá kopie pasu (stačí černobílá)
15. Kopie výpisu zůstatku na účtu
16. Tuto část jsme vynechali - naší cesty se netýká
17. Tuto část jsme vynechali - naší cesty se netýká
18. Druhá kopie životopisu

Nezapomeňte, že kopie identifikačních údajů a výpis z účtu musí být v dopise dvakrát! Když na něco zapomenete nebo něco ve formuláři vyplníte špatně, neznamená to sice, že vám vízum nedají, ale prodlouží se doba vyřizování, protože vše budete muset dodatečně poslat, aby žádost byla kompletní. Je dobré si také udělat kopii výpisu z Rejstříku trestů (pro imigrační úředníky v Kanadě). Dokumenty jsme poslali Českou poštou jako cenné psaní asi za 45 Kč.

Na stránkách se uvádí doba vyřízení víza do 8 týdnů, nám však v únoru přišel pas s povolením již za týden! Obecně, pokud to nepošlete během letních prázdnin, kdy je sezóna a žádosti se kupí, můžete počítat s rychlejší dobou vyřízení než je uváděných 8 týdnů.

Kvóta na Working Holiday Program pro ČR je 1000 míst - na stránkách můžete sledovat, kolik míst je ještě aktuálně k dispozici. Pro slovenské spoluobčany je počet míst výrazně nižší. Tuším snad pouhých 100 a již na konci ledna byl limit vyčerpán. Snad by se měl v dalších letech postupně navyšovat.

Pro rok 2011, kdy jsme se o pobyt začali zajímat, ještě v prosinci bylo nějakých 30 míst volných. Pokud žádost podáte v prosinci, ambasáda uvádí, že byste do Kanady měli vycestovat do konce března následujícího roku. Pokud si žádost podáte až po Novém roce, dostanete do pasu vízum, které je platné 1 rok od data vydání, tudíž máte celých 365 dní na vycestování do Kanady. Na imigračním na letišti pak dostanete do pasu pracovní povolení, které platí 1 rok od příletu na kanadské území. Toto datum si zkontrolujte, až vám úředník povolení vydá (četla jsem o případu, kdy turistické vízum skupina lidí dostala v září, do Kanady přiletěli v listopadu a oni pracovní povolení dostali pouze do září - tudíž byli o 2 měsíce ošizeni - v takovém případě je třeba na to ihned upozornit a požádat o opravu)

Pokud jste tohle všechno zvládli (a věříme, že to nebylo zas tak těžké), můžete se těšit na vysněné cestování za oceán. První krok máte za sebou!